KAMBRIUM - trilobiti
CAMBRIAN - trilobites

Asaphiscus wheeleri Meek, 1873 - velikost 30 mm (sag), Wheeler Formation, Utah - Millard county, USA

Řád: Ptychopariida Swinnerton, 1915 †, čeleď: Asaphiscidae Raymond, 1924 †, rod: Asaphiscus Meek, 1873 †, druh: Asaphiscus wheeleri Meek, 1873 †.

Rodové jméno Asaphiscus vychází z taxonomické čeledi Asaphiscidae. Druhový název wheeleri je zase pojmenován po tzv. Wheeler Formation v Utahu.

Bailiella sp. - velikost 60 (sag) x 50 (tr) mm, 20 km severně od Alnifu, západní Sahara, Maroko

Zkamenělina vzácného conocoryphidního trilobita trilobita rodu Bailiella. Chybí mu pouze nepatrná část z pygidia, jinak je zcela kompletní. Fosílie jsme zakoupili a je z horniny preparovaná.

Řád: Ptychopariida Swinnerton, 1915 †, podřád: Ptychopariina Richter, 1932 †, nadčeleď: Ptychoparioidea Mathew, 1888 †, čeleď: Conocoryphidae Angelin, 1854 †, rod: Bailiella Matthew, 1885 †.

Rod Bailiella Matthew, 1884 se od rodu Conocoryphe Hawle a Corda odlišuje nepřítomností dvou divergujících depresí, které u rodu Conocoryphe omezují preglabelární lalok po jeho stranách. U rodu Bailiella naproti tomu tento lalok tvoří s pevnými lícemi jeden celek, takže glabela je jimi podkovovitě obklopena. Dalším významným znakem tohoto rodu je průběh lícních švů, které probíhají zčásti po obvodu klenutých lící a nikoliv jako u rodu Conocoryphe vně lemové rýhy. V utváření trupu a pygidia pak oba rody nevykazují výraznější odchylky.

Tito Maročtí trilobiti neprošli doposud řádnou revizí, proto je prozatím označujeme jako sp.  M. Šnajdr ve své studii o kambrických trilobitech z roku 1956 popisuje na základě čtyř špatně zachovaných kranidií z lokality "Pod hruškou" u Týřovic ze Skryjí, zóna Eccaparadoxides pusillus druh Bailiella aff. aequalis (Linnarson, 1883) /M. Šnajdr - TRILOBITI ČESKÉHO STŘEDNÍHO KAMBRIA, s. 166, Tab. XXXV, obr. 1-5, 1958/, pro jejich podobnost se skandinávským druhem Bailiella aequalis (Linnarson, 1883). Zdali stále platí přítomnost tohoto druhu v okolí Týřovic, netušíme. Z buchavského souvrství ze Skryjí se však dnes uvádí velmi vzácný a příbuzný druh Parabailiella granulata (Hawle & Corda, 1847) †.

Cambropallas telesto Geyer, 1993 - velikost 170 mm, pohoří Jebel Ougnat, okolí Alnifu, západní Sahara, Maroko

Řád: Redlichida Richter, 1932 †, podřád: Olenellina Walcott, 1890 †, nadčeleď: OlenelloideaWalcott, 1890 †, čeleď: Holmiidae Hupé, 1953 †, rod: Cambropallas Geyer, 1993 †, druh: Cambropallas telesto (Geyer, 1993) †. 

Trilobiti rodu Cambropallas telesto jsou typičtí zástupci marockého středního kambria. Někdy je možné se setkat i s názvem Andalusiana Sdzuy, 1961 (jiný rod čeledi Holmiidae, často však užíván jako vědecké synonymum rodu Cambropallas). Jsou to velcí trilobiti, kteří dosahují délky až 30 cm a jsou nepřímo příbuzní s našimi velkými kambrickými trilobity Paradoxides nebo Hydrocephalus. Čím se však výrazně od českých redlichiidů liší, jsou výrazné axiální trny. Vzácně se nacházejí i v seskupení několika jedinců, takové nálezy jsou vždy zachovány na velkých deskách horniny, které se dají ze skály odebrat jen po kouskách a je pak nutné celý vzorek složit zpět dohromady a některá poškozená místa rekonstruovat. První nálezy těchto trilobitů pocházejí zhruba z 90. let minulého století, kdy byly v okolí Alnifu objeveny první kambrické lokality. V současné době jsou nálezy velkých desek s mnoha trilobity spíše vzácností. Lokality jsou za desítky let těžby značně vyčerpané, poslední trilobiti se zde dobývají v povrchových jamách hlubokých až 30 metrů. Mnohé vrstvy jsou komerčně těženy dokonce za pomocí výbušnin. Nedokonalé fosilie těchto trilobitů, kterých je bohužel většina, jsou často značně rekonstruované a mnohdy jsou vytvářeny i kompletní falzifikáty, např. zde nebo zde.  

Marocká kambrická souvrství v pohoří Jebel Ougnat v okolí města Alnif jsou podobná našim kambrickým souvrstvím. Jsou to zejména lomy u obce Tarhoucht. Ta se nachází severovýchodně od Alnifu a jižně od Tinejdadu. Přesto je zde společenství živočichů poněkud jiné. Známe odtamtud sice mnoho rodů, které byly popsány nejprve u nás, ale i mnoho druhů původních. Jsou to např. tyto druhy - Acadoparadoxides briareus Geyer 1993, Acadoparadoxides sp., Solenopleurina cf tyrovicensis, Termierella sp., Cambropallas telestoGeyer, 1993, Cambropallas sp. aff telesto, Myopsolenites boutiouiti GEYER, 2004, Marocconus notabilis (GEYER, 1993) = Cephalopyge notabilis GEYER 1993, Shergoldiella vincenti GEYER, 2006, Ornamentaspis sp., Hamatolenus vincenti, Hamatolenus aff. marocanus, Ellipsostrenua sp., Protolenus interscriptus GEYER, 1990, Kingaspis sarhroensisGEYER, 1990 nebo Kingaspidoides brevifrons.

Podřízené taxony (rody) čeledi Holmiidae Hupé, 1953:

Andalusiana Sdzuy, 1961 †
Baltobergstroemia Lieberman, 1999 †
Callavia Matthew, 1897 †
Cambropallas Geyer, 1993 †
Elliptocephala Emmons, 1844 †
Holmia Matthew, 1890 †
Holmiella Fritz, 1972 †
Iyouella Geyer & Palmer, 1995 †
Kjerulfia Kiaer, 1917 †
Palmettaspis Fritz, 1995 †
Postfallotaspis Orlowski, 1985 †
Schmidtiellus Moberg in Moberg & Segerberg, 1906 †

Elrathia kingii (Meek, 1870) - zleva: 20 mm, 13 mm, 17 mm, Wheeler Formation, Utah - Millard county, USA

Řád: Ptychopariida Swinnerton, 1915 †, podřád: Ptychopariina Richter, 1932 †, nadčeleď: Ptychoparioidea Matthew, 1887 †, čeleď: Alokistocaridae Resser, 1939 †, rod: Elrathia Walcott, 1924 †, druh: Elrathia kingii (Meek, 1870) †. 

Elrathia je rod trilobitů, kteří žili v průběhu středního kambria. Elrathia kingii je jedním z nejčastěji nalézaných zkamenělin trilobitů v USA. V určitých souvrstvích se nacházejí v extrémně vysokých koncentracích uvnitř souvrství Wheeler (pojmenované Charlesem Walcottem) v americkém státě Utah. V tomto souvrství (nemá přímou paralelu s kambrickými souvrstvími u nás, což je ale z prostého důvodu, neboť toto souvrství náleží k nejsvrchnějšímu střednímu kambriu - zóna jiného ptychopariidního trilobita Bolaspidella Resser 1937 †, které u nás schází, nebo doposud nebylo nalezeno) lze tohoto trilobita nalézt ve společenství těchto trilobitů - Asaphiscus wheeleri Meek, 1873, Altiocculus harrisi (Robison, 1971) a Peronopsis interstrictus (White, 1874). V minulosti existovaly komerční lomy s důrazem na těžbu fosilií tohoto trilobita. Podle dochovaných záznamů se v jednom z takových lomů během dvacetileté existence vytěžilo 1, 5 milionu exemplářů tohoto trilobita. Elrathia kingii je středně velký trilobit s hladkým vejčitým krunýřem, který se zužuje směrem k pygidiu. Torax je obvykle složen z 13 segmentů. Pygidium má čtyři axiální prstence. Zadní okraj pygidia má dlouhý a široký mediální zářez. Cefalon tvoří dvě volné líce, které jsou na mnohých otiscích odplaveny, jak krásně dokládá nález na obrázku 1.

Naproti tomu, Elrathia marjumi má obvykle 12 segmentů, 5 axiálních kroužků na pygidiu, postrádá ozubený zadní okraj a má počáteční stadium bočních trnů. Druhy nalézané v Britské kolumbii ve slavných usazeninách "Burgess Shale" Elrathina cordillerae a Elrathina permulta, jsou mnohem menší, v průměru asi pouze 20 mm, hruď tvoří až do 14 segmentů. Vzhledem k tomu, Elrathina permulta postrádá několik rodových diagnostických znaků, může ve skutečnosti představovat samostatný rod. 

I když rodového jména Elrathia bylo poprvé zveřejněno v souvislosti s druhem Elrathia kingii, jehož nálezy pocházejí z Utahu, ve skutečnosti je název odvozen od Elrath, Cherokee County v Alabamě. 

Indiáni kmene Pahvant Utes z Utahu používali zkameněliny druhu Elrathia kingii jako amulety proti zlým duchům. 

Na fotografii níže, která zobrazuje typickou rodinu z oblasti Pehvantu, pořízené kolem roku 1899 jsou to právě tito indiáni, kteří podobných amuletů využívali. Mimochodem stát Utah je pojmenován právě po indiánech kultury Ute. Je to dáno snad i tím, že náčelník těchto poměrně mnoha kmenů Kanosh (na fotografii nejníže) byl velmi vstřícný k nově příchozím mormonům a doslova je pozval, aby se přišli do soudobého Utahu usadit. Posléze k mormonům sám konvertoval. Na hranicích Utahu s Nevadou je po něm pojmenováno malé městečko.  

Vědecké názvy a vědecká synonyma:

Elrathia kingii (Meek, 1870) = Conocoryphe kingii
Elrathia antiquata (Salter, 1859) = Conocephalus antiquatus, Conocephalites antiquatus, Ehmaniella antiquata, Elrathia alabamensis, Elrathia georgensis, Anomocarella smithi, Ehmaniella smithi
Elrathia marjumi Robison, 1964
Elrathia permulta (Walcott, 1918) = Ptychoparia permulta
Elrathina cordillerae (Rominger, 1887)

Hamatolenus (Hamatolenus) marocanus (Neltner, 1938) - 40 mm (sag), Jebel Ougnate, Tunaizizaune, Wawrmast Formation , střední kambrium , Maroko 

Řád: Ptychopariida Swinnerton, 1915 †, podřád: Ptychopariina †, nadčeleď: Ellipsocephaloidea †, čeleď: Ellipsocephalidae Matthew, 1887 †, rod: Hamatolenus Hupé, 1952 †, podrod: Hamatolenus Hupé, 1952 †, druh: Hamatolenus (Hamatolenus) marocanus (Neltner, 1938) †. 

Hamatolenus (Hamatolenus) vincenti Geyer and Landing, 2004 - 40 mm (sag), Jebel Ougnate, Tunaizizaune, Wawrmast Formation , střední kambrium , Maroko

Řád: Ptychopariida Swinnerton, 1915 †, podřád: Ptychopariina †, nadčeleď: Ellipsocephaloidea †, čeleď: Ellipsocephalidae Matthew, 1887 †, rod: Hamatolenus Hupé, 1952 †, podrod: Hamatolenus Hupé, 1952 †, druh: Hamatolenus (Hamatolenus) vincenti Geyer and Landing, 2004 †.

Téměř totožný druh, jako předchozí Hamatolenus (H.) marocanus (Neltner, 1938) †, pouze s tím rozdílem, že je druhá pleura protažena ve výrazné a dlouhé trny, jejichž délka odpovídá délce dvou trupů. Zde na nálezu jsou zachovány pouze fragmentálně.

Paradoxides (A) cf. briareus Geyer, 1993 - velikost 265 mm, Asemam, Maroko

Řád: Redlichiida Richter, 1932 †, podřád: Redlichiina Richter, 1932 †, nadčeleď: Paradoxidoidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Paradoxididae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Paradoxides Brongniart, 1822 †, podrod: Acadoparadoxides Šnajdr, 1957 †, druh: Paradoxides (Acadoparadoxides) cf. briaerus (Geyer, 1993) †.  

Kompletní a autentická fosilie trilobita Paradoxides (Acadoparadoxides) cf. briaerus (Geyer, 1993) † z ne příliš známé kambrické lokality Asemam v Maroku. Trilobit byl zachován pod tenkou skořápkou kamene, přičemž částečně odhalen. Z toho důvodu jsou některé části trilobita, jako rachis, část glabely a některé pleury navětralé. 

Co se marockých falzifikátů týče, tak i zde platí pravidlo, že cena fosilie je přímo úměrná zachování, počtu jedinců na matrici a tvarové bizarnosti. To znamená, že čím větší počet velkých, tvarově roztodivných a dokonale zachovaných jedinců na jednom kameni, tím lépe. Znamená to také, že prodejci s fosiliemi chtějí vydělávat money a jelikož je trh s fosiliemi, na jedné straně, dosti významným byznysem, na straně druhé ale dosti nejistým podnikem, neboť je spojen s fyzickým hledáním, které je v saharských podmínkách velmi náročné a má vlastně nejistý výsledek. Obchodníci tak často přistupují k podvodným metodám. Ta nejprimitivnější falsa jsou neumělé reliéfy, či basreliéfy do mateční horniny. O něco sofistikovanější jsou odlitky skutečných nálezů do formy, kterých lze vytvořit velká řada a nejsou tolik náročné na výrobu. Často se k tomu používá cementová směs z původních hornin s příměsí pryskyřic (pro realističtější vyznění fosilie, které jsou v mnoha případech trochu lesklejší, než okolní hornina). Tato falza jsou poměrně lehce identifikovatelná. Nedovolují přílišný cit pro detail, chybí granulace trilobitů, facety na očích a odlitky jsou plné prasklinek po bublinkách, jež vznikají při tuhnutí cemento pryskyřičné hmoty. Ještě více propracovanou formou padělků jsou skutečné nálezy trilobitů, kteří jsou přilepeni do předem připravených lůžek na jednu mateční horninu, často v bizarních pozicích, např. aby inscenovali fiktivní souboj nebo jde jen o zcela pitomě naaranžovanou podívanou několika dokonale zachovalých jedinců různého druhu na jedné desce kamene. Skvělým příkladem těchto padělků jsou poměrně srandovní čelisti, nabízené i na našem trhu, sestavené z volně nalezených zubů Mosasaurů, žraloků nebo např. krokodýlů. Jak jsem se již zmínil, aby se tato "těžítka" prodala, tak musí být něčím výjimečná. To znamená buďto velká, tvarově zajímavá, dokonale zachovalá nebo jich musí být na matrici mnoho. Z toho důvodu mezi nejčastější falza patří právě Acadoparadoxides briareus, v závorce uvádím vždy triviální důvod (je prostě velký, tudíž atraktivní), Paradoxides sp. (je velký), Cambropallas telesto (velké rozměry), Calymene sp. (je všude, často jsou vidět padělky s uměle lepenými hlavičkami k trupu), Selenopeltis sp. (bizarní ostnitý trilobit dosahující poměrně úctyhodné velikosti), Drotops armatus (velký phacophidní ostnitý trilobit s opravdu velkými trny), Drotops megalomanicus, Dicranurus monstrosus (ostnitý trilobit připomínající svými rohy ďábla nebo tvorbu otce designu vetřelce H. R. Gigera, ve vzácných fragmentech se nachází i u nás, např. V sudech u Kosoře - nejčastěji kranidium s fragmenty ostnů), Koneprusia sp. (ještě ostnatější trilobit než Dicranurus - taxon popsán nejprve u nás na nálezech z Koněprus, odtud druhové jméno). Svým trupem připomíná realizace od architekta Calatravy. Wallicerops sp. (tento trilobit je typický velkým, vřed směřujícím trnem, který připomíná trojzubec starořeckého boha Posseidona), Kettneraspis sp. (trilobit pojmenovaný podle Prof. Radima Kettnera, českého to paleontologa a geologa). Jedná se sice o drobnějšího, ale ostnitého odontopleuridního trilobita (občas se mu říká Leonasspis). A mnoho dalších. Zajímavé jsou taktéž velmi časté padělky sestavené tak, jako by inscenovali život na tehdejším mořském dně, například pravý otisk trilobita Phacops sp., vedle něj je dokonalá fosilie trilobita Crotalocephalus sp., aby na oba dohlížel pravý otisk jiného devonského trilobita, např. Paralejurus sp., neboť nesmí chybět trilobit řádu Corynexochida nebo deska plná velmi podivně dokonale zachovalých trilobitů rodu Selenopeltis s ostnokožci (často hadice nebo hvězdice). Existují také desky plné jednoho druhu trilobita např. Onnia a tak dále.

Falsovaných marockých zkamenělin je samozřejmě více, ale abychom nebyli úplně nespravedliví, padělky fosilií vznikaly i u nás, a to už od 19. století. Jednalo se samozřejmě o trilobity. Buď byli slepeni z různých druhů, často šlo o slepence hlavičky a pygidia (trup chybí), mnohdy šlo o fosilie ryb, listů nebo karbonských stromů.